Litvínov, Čistírna odpadních vod

23.4.2014

Admin

V Litvínově proběhl ojedinělý projekt výstavby Mechanicko-chemické čistírny odpadních vod.

Litvínov, Čistírna odpadních vod

V Litvínově proběhl ojedinělý projekt výstavby Mechanicko-chemické čistírny odpadních vod.

Informace:

Lokalita: Litvínov
Investor: Chemopetrol a.s.
Realizace: HOCHTIEF VSB divize 1
Doba výstavby: 05/2002-12/2004
Popis Projekt se sestával z rekonstrukce a dostavby stávající čistírny v areálu Chemopetrolu Litvínov.

Předmětem díla byl projekt, dodávky, provedení prací a služby související s realizací akce ve všech profesních činnostech od dokumentace pro povolení změny stavby, prováděcí dokumentace až po uvedení do zkušebního provozu. Součástí byla také instalace řídícího systému pro sledování a signalizaci havarijních a poruchových stavů.

Realizace projektu byla rozdělena na dvě části. V první etapě se jednalo o vodohospodářskou část, konkrétně o úpravy čištění zaolejovaných vod, v druhé etapě pak o řešení čištění odpadního vzduchu. Při realizaci bylo nutné dodržet podmínky dané zákonem o ovzduší a garancí výstupní hodnoty NEL v odpadních vodách (100 mg/l NEL). Projekt byl realizován za velmi složitých poměrů nepřetržitého a neodstavitelného provozu investora, při respektování interních předpisů Chemopetrolu zvláště v oblastech bezpečnosti práce a požární ochrany. V neposlední řadě bylo třeba respektovat speciální podmínky pracoviště, kde permanentně hrozilo nebezpečí výbuchu a úniku toxických látek.

Účelem stavby I. etapy byla problematika čištění zaolejovaných odpadních vod a eliminace všech možných uvažovaných havarijních stavů. Stavba I. etapy byla prováděna s ohledem na nepřerušený provoz MCHČOV, navržené řešení rovněž vycházelo z aktuálních podmínek a potřeb Chemopetrolu a.s. s ohledem na rozsáhlé investiční akce v areálu Petrochemie II. Celá akce likvidace vzdušiny byla naplánována po realizaci vodohospodářské I. etapy v návaznosti na zkušební provoz a měření odtahované vzdušiny. Při najíždění nové technologie se ukázala nutnost inertizace technologie dusíkem s ohledem na neočekávané stavy (hlavně časté výskyty koncentrací uhlovodíků nad DMV). Tyto problémy se promítly i do následného zadávání podkladů II. etapy.

Jednou ze zajímavých částí I. etapy byly česle (tento stavební objekt je situován před vtokem do čerpací jímky). Česle jsou osazeny v ose přívodní chemické kanalizace DN 600. Konstrukce stěn je prefabrikovaná z vodohospodářského železobetonu. Ve vlastní šachtě je osazena technologie strojně stíraných česlí. Objekt česlí je vybaven havarijním bezpečnostním přelivem (obtokem) z důvodu eliminace zpětného vzdutí v kanalizaci pro případ havarijního ucpání česlí.

Před jejich zahájením byl vybudován provizorní obtok z kanalizačního potrubí UPONOR DN 600 s obetonováním pro převádění vody během stavby. Délka obtoku je 21 m, podélný sklon obtoku činí 4,29 %. Tento obtok se po najetí I. etapy zaslepil na obou koncích.

Nedílnou součástí rekonstrukce byly stavební úpravy v čerpací jímce. Dřívější jímka lapáku písku byla přebudována na čerpací jímku pro veškeré vstupní odpadní vody přicházející na MCHČOV (jímka zároveň slouží jako oddělovač přívalových průtoků). Jímka je zakryta ocelovým nerezovým pevným stropem s těsněnými prostupy pro sání čerpadel. Strop je zakotven do stávající obvodové železobetonové konstrukce lapáku písku. Na výškovou kótu 243,55 se osadila vodorovná konstrukce z nerezavějící oceli (pro umístění čerpadel). Pod nejtěžším dešťovým čerpadlem SULZER je osazen vzpěrný nosník z jeklu, který je zakotven do spádového betonu.Ve spádových betonech se provedla drážka pro nasávací potrubí čerpadel, jejíž tvar vzešel ze skutečného umístění čerpadel. Stávající otvory bezpečnostního přelivu a nátoku na česle jsou zabetonovány. Pro osazení trubního vedení bylo nutné vyříznout otvory pro výtlačná potrubí od čerpadel a pro nový bezpečnostní přeliv zaústěný do retenční nádrže. Pro demontáž čerpadel slouží ocelová konstrukce jeřábové dráhy, na I. profil je možno zavěsit kočku nosnosti 1t.

Dalšími objekty I. etapy bylo mechanické předčištění (integrované hrubé předčištění IHP 100 v nadzemním provedení), dva nezávislé lamelové usazováky, odlučovač ropných látek, kalové jímky, úpravy retenčních nádrží i jímky vyčištěných vod a dávkování chemikálií. Současně se upravily i prostory velína pro potřeby nově budovaných technologií a jejich ovládání. V předstihu byla v rámci této etapy vybudována přípojka dusíku s technologickými prvky pro inertizaci zastropených prostor MCHČOV.

V rámci II. etapy byly otryskány a vyčištěny stávající odstavené prostory MCHČOV. Jednalo se o podzemní prostor bývalých česlí, odolejovačů TPI a retenční nádrže pod šnekovými dešťovými čerpadly. Po vyčištění byly tyto prostory zakonzervovány. Pro potřeby spalovací jednotky (SJ) bylo nutné přivést přípojku provozní vody, tlakového vzduchu a zemního plynu. Dále byly upraveny stávající prostory v provozní budově pro umístění analyzátorů JUM a pro skladování technických plynů. Provedly se úpravy v rozvodně z důvodů osazení dalších rozvaděčů. Terénní úpravy souvisely pouze s výkopy pro základový blok pro SJ. Zpevněná betonová plocha pro osazení SJ je umístěna na štěrkové ploše, která se nachází mezi objektem 9851 (budova velína) a potrubním mostem č.172. Plocha je lokalizována s ohledem na požární a bezpečností předpisy a mimo střety se stávajícími inženýrskými sítěmi. Po najetí vodohospodářské části do komplexních zkoušek nastala fáze zjišťování kvality množství odváděné vzdušiny ze zastropených jímek technologie MCHČOV. Tato vzdušina obsahuje velké množství volných uhlovodíků. Vlastní měření zajišťovala firma Detekta s.r.o. – autorizovaná laboratoř pro kontrolu emisí a imisí od května 2003 do srpna 2003. Závěry a výsledky z tohoto měření byly podkladem pro návrh řešení II. etapy čištění odpadního vzduchu (poloprovozní zjištění objemu a složení vzdušin). Na základě těchto údajů se pak upřesnil výsledný typ dané technologie spalování odplynů , kterou dodala firma EVECO Brno s.r.o.

Spalovací jednotka emisí je určena pro bezobslužný a nepřetržitý provoz a pro umístění na volné venkovní ploše vedle objektu 9851.Odplyny, které jsou odtahovány z MCHČOV, jsou vedeny sběrným potrubím DN300 přes obtokovou bezpečnostní klapku a klapku pro přepínání provozních režimů na sání technologie spalování odplynů. Před vstupem do jednotky se jako regulační (běžný provoz) a bezpečnostní prvek (inertizace) zařadilo zdvojené měření kontinuální detekce koncentrace plynů a par hořlavých kapalin. Dva analyzátory JUM mají umístěny své vzorkovací trasy na výstupním sběrném potrubí odtahu vzdušiny DN 300 před spalovací jednotkou. Analyzátory JUM vč. úpravy vzorků jsou umístěny v místnosti analyzátorů. Ve vstupní čerpací jímce H201 se využilo dvou odběrových vzorkovacích tras pro měření vstupů do MCHČOV signalizátory přítomnosti hořlavých plynů a par s hlídáním přednastavených úrovní koncentrací v % DMV. Čidla Polytron IR s úpravou vzorků jsou umístěny přímo u jímky H201, jejich vzorkovací čerpadla pak v nové místnosti analyzátoru, kde jsou umístěny i analyzátory JUM.

Technologie spalovací jednotky je řízena podle analyzátorů osazených na vstupním potrubí odtahu vzdušiny do technologie spalování odplynů podle skutečné sumy uhlovodíků z celé technologie MCHČOV. Čidla osazená v čerpací jímce H201 naopak slouží pro předalarmová hlášení a pro spuštění inertizace dusíkem. Inertizace dusíkem je regulována pomocí měření objemu kyslíku v odsávané vzdušině, respektive po dosažení hodnoty nižší než 7% objemu O2 dojde pomocí regulační armatury na přívodu dusíku k udržování trvale hladiny poměru kyslíku a dusíku v zastropené technologii.

Regulace a bezpečnost celé spalovny jsou zabezpečeny hlavní řídící jednotkou. Rozvaděč je ve velínu MCHČOV vedle spalovny. Potřebná polní instrumentace je součástí zařízení. Systém řízení je tvořen programovatelným řídícím systémem. Rozvaděč řídícího systému spalovací jednotky je umístěn ve velínu .

Celé zařízení pracuje plně automaticky a nevyžaduje trvalou obsluhu. Bezpečnost zařízení je kromě vlastní výstroje zajištěna zdvojeným měřením koncentrací organických par v čerpací stanici.